Stránky věnované chovu strašilek od úplných základů, až po konkrétní druhy.
Popis: Tato strašilka je také známá pod názvem Eurycantha sp. "Giant". Tento druh je tvarově naprosto totožný s klasickým, běžně chovaným druhem Eurycantha calcarata, (PSG 023), mají dokonce stejné nároky na chov, ovšem tento druh dorůstá větších rozměrů. Samec může dorůst 95 - 120mm, samice daleko více, až 160mm. Také se liší ve zbarvení, tento druh je světle hnědý, kdežto E. calcarata (PSG 023) je velmi tmavě hnědá. Zásadní rozdíl je ale co se chování samců týče - jsou velice agresivní a manipulace bez rukavic je jen na vlastní riziko.

Nymfy

Nymfy

Nymfy E. calcarata ssp. "Goliáš" mají rozlišný poměr černé a zelené barvy na těle.
Potrava: listy ostružiníku, maliníku, dubu, buku, hlohu, jahodníku, růže nebo břečťanu (zde pozor na používání smrtelných insekticidů). Strašilky jsou mohutné a tomu odpovídá i jejich apetit. Z toho důvodu je ideální krmit ostružiníkem, kterého je všude plno a to i přes zimu.


Rozmnožování a kladení:Tato strašilka se řadí mezi druhy, které kladou vajíčka do země, proto po dosažení dospělosti do insektária umístíme nádobku s rašelinou a hrabankou v poměru 1:1. Jelikož se jedná o kolosální druh, doporučuji krabičku volit spíše nižší a s větší plochou dna, například 20x15x8 (délka x šířka x výška), aby ji jedinci nemohli převrhnout. Zkoušel jsem používat klasické 700ml krabičky, ale po tom, co se na ni jedna samička snažila vyšplhat, přičemž se krabička převážila a chuderu strašilku zasypala jsem je (tedy až poté, co jsem se dosyta nasmál) vyměnil za vhodnější.

Líhnutí a nymfy:Malé nymfy se začínají asi po 4 - 5 měsících. Jsou poměrně velké, až 23mm, takže je nepřehlédnete. V prvních pár instarech mají mechová nádech, později se však zbarví dohněda a jejich povrch bude místo hrbolatého pokryvu hladký a lesklý. V imago dospějí po 6 měsících, někdy o chvilku později.

Dospělst: Insektárium budeme potřebovat krapet větší, minimálně 40cm, vysoké a vyskládané kusy kůry a větvi, jelikož tento druh se za ně přes den ve skupinkách schovává. Vlhkost vyhovuje střední až nízká, ale je potřeba často rosit, jelikož strašilky často pijí z kapek vody. Už jsem četl i o umístění nádoby s vodou do insektária, toto však nikdy nedělejte, jelikož by se v ní jedinci mohli utopit (imaga možná, nymfy s největší pravděpodobností). Je vhodné stěny i strop z vnitřní části potáhnout nějakým silnějším pletivem (například sítí do oken), protože jedinci jsou k odpoledni a přes noc dosti aktivní a tímto jim několikanásobně zvětšíte plochu pro lezení.

Co do náročnosti chovu se jedná o jedince jednoduché pro začátek, já osobně bych jej doporučil jako jeden z prvních druhů, jejichž samička klade vajíčka do substrátu. Ovšem je potřeba si dát pozor na agresivitu. Samice i samec se v pocitu nebezpečí postaví na 1. a 2. pár končetin, 3. vztyčí do vzduchu ve tvaru písmene V a snaží se domnělého nepřítele scvaknout jakoby do kleští. Samci jsou v tomto opravdu maniaci a manipulace s nimi holýma rukama je takřka nemožná. Tento jev se (ovšem v daleko menší míře) vyskytuje také u druhů Heteropteryx dilatata či o strašilek rodu Haaniella. Z toho důvodu bych do začátku zvolil spíš méně agresivní strašilku Eurycantha calcarata (PSG 023).
Pokud máte jakékoliv připomínky k obsahu těchto stránek, využijte, prosím, formuláře vpravo k zaslání zprávy na můj email. Tuto cestu také můžete použít, chcete-li mne kontaktovat z důvodu dostupnosti druhů k prodeji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one