Stránky věnované chovu strašilek od úplných základů, až po konkrétní druhy.
Chov i vzhled této velice atraktivní strašilky se velice podobá druhu Peruphasma schultei. Samičky dorůstají asi 55 - 65mm, samečci jsou dosti malí, dorůstají jen asi 40 - 45mm. Oboje pohlaví mají dva páry zakrnělých křídel. První z nich je protkán žlutou žilnatinou, druhý červenou až růžovou žilnatinou. Co do zbarvení se můžeme setkat se dvěma formami. První z nich je klasická barevná forma, kde jsou strašilky zbarveny tmavě hnědě s náznakem do šeda. Poté se však ještě můžeme setkat s druhou formou označovanou jako Pseudophasma subapterum RED, kde jsou strašilky zbarveny červeně až světle fialově. Tykadla tohoto druhu jsou velmi dlouhé, u samiček může dosáhnout délky těla, u samců délku těla mnohdy překonávají.
Samička RED

Samička RED

Samička strašilky druhu Pseudophasma subapterum v červené formě.
Sameček RED

Sameček RED

Samec strašilky druhu Pseudophasma subapterum v červené formě.
Samička

Samička

Samička strašilky druhu Pseudophasma subapterum v klasické formě.
Sameček

Sameček

Samec strašilky druhu Pseudophasma subapterum v klasické formě.
Jako potrava pro tento druh strašilek nám poslouží ptačí zob. Jako alternativu lze použít šeřík nebo zimolez, avšak ani jedno jsem doposud nezkoušel, proto nemohu kvalitu alternativ potvrdit. Listy ptačího zobu by měly být neustále čerstvé, strašilky o povadlé nebo dokonce uschlé listí nejeví zájem. Listí bude potřeba měnit častěji, jelikož u ptačího zobu v teplých dnech v insektáriu rychle opadávají.
Insektárium nám pro tento druh postačí menší, vysoké by však mělo být alespoň 20cm. Ideální insektárium pro chov cca 20 dospělých jedinců vy mělo být 40cm vysoké o podstavě 20x20cm. Strašilky jsou přes den aktivní, proto nevyžadují v insektáriu žádné úkryty ve formě kůry stromů apod. Strašilkám vyhovuje suchý režim. Tento druh vůbec nerosím (vyjma nymf, o tom však později), veškerou vlhkost získávají z potravy. Insektárium by také mělo být velmi kvalitně odvětrané, což nám zajistí jedna přední stěna (či alespoň třetina její výšky po celé délce) a strop nahrazené pletivem. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že strašilky při vyšší vlhkosti hojně hynou (podobně jako druhy N. annupiles, P. schultei, A. paromalus aj.).
Samičky tohoto druhu pouštějí vajíčka volně v ubikaci. Díky své vrásčité struktuře jsou zejména pro začínající chovatele hůře rozeznatelné od okolních exkrementů, na rozdíl od nich jsou však nápadně větší. Inkubace probíhá opět za suchého režimu. Pro inkubaci vajíček, které nevyžadují vlhkost, se mi osvědčil písek, jelikož změnou vlhkosti nemění svoji strukturu (na rozdíl například od rašeliny, na jejímž povrchu se v důsledku snížení vlhkosti začnou tvořit praskliny). Vajíčka není třeba rosit vůbec, já je mírně navlhčím pouze jedním stlačením rozprašovače, a to jednou týdně. Krabička pro inkubaci by také měla být velmi dobře odvětraná, aby vlhkost rychle vyprchala a aby se, nedej bože, v krabičce s vajíčky nezačala tvořit plíseň. Inkubační doba vajíček jsou asi 3 měsíce (max. 4). V období líhnutí vajíčka mírně porosím jednou za 2 - 3 dny, aby vylíhlé nymfy měly možnost se napít, jelikož v krabičce nemají žádné listí a potřebují do sebe dostat vodu.
Chov nymf je obdobný chovu imag. Jedince po zažrání přestáváme jakkoli rosit. Jelikož se občas nějaká nymfy přeci jen nezažere, mrtvolky ze dna okamžitě odklízíme. Nymfy jsou velmi aktivní, stejně jako u druhu P. schultei a i u tohoto druhu se poměrně rychle brání vypouštěním obranného sekretu. Krom kontaktu se sliznicí (oko, ústa, nos, otevřená rána), kdy mírně štípe, je však naprosto neškodný. A také stejně jako u druhu P. schultei mají i nymfy tohoto druhu po vylíhnutí bílé konce tykadel. Vývoj v imago trvá asi 3 - 4 měsíce, tedy stejně jako inkubace vajíček.
Pokud máte jakékoliv připomínky k obsahu těchto stránek, využijte, prosím, formuláře vpravo k zaslání zprávy na můj email. Tuto cestu také můžete použít, chcete-li mne kontaktovat z důvodu dostupnosti druhů k prodeji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one